Ne nadarmo se říká, že oheň je dobrý sluha, ale zlý pán. Lidé se snažili ovládnout oheň od chvíle, kdy ho začali využívat. Ne vždy se jim to ale dařilo, jak by si přáli. První takzvaný řád k hašení ohně byl vydán roku 1751 a už tehdy se ukazovalo, že ke zdolání ohně je potřeba jisté organizace práce. Od této myšlenky vedl jen krůček k zakládání hasičských sboru. První u nás vznikly v polovině 19. století.
Ani Mošnovu se požáry nevyhýbaly. My víme o požárech v obci od roku 1860. Píše se o nich ve staré německé kronice. Z kroniky se dá vyčíst, že od roku 1860 do roku 1883, tedy do vzniku sboru dobrovolných hasičů v Mošnově shořelo 29 stavení v obci, v Nové Horce a Hartech. Situace byla komplikovaná, požární řád sice pomáhal, ale i tak se stávalo, že při hašení vládl u ohňů chaos, proto vznikly i velké škody. Tato situace přiměla několik vážených občanů tehdejší obce, aby se v roce 1880 sešli na poradu. Chtěli založit spolek, který by ochránil obyvatele před požáry. Tento záměr se jim zdařil až za tři roky. Sbor dobrovolných hasičů v Mošnově byl založen září 1883. Byl to německý spolek, v Mošnově žila jen hrstka Čechů. V tomtéž roce vznikla župní Hasičská Jednota pro severovýchodní Moravu a mošnovský spolek se stal jedním z členů nové župy.
V obci zakládali hasičské spolky představitelé obcí, osvícení nadšenci nebo nejbohatší občané. V Mošnově byli zakládajícími členy sboru hasičů Josef Vank, nejbohatší a největší sedlák v obci. Stal se prvním starostou sboru, místostarostou byl zvolen Ferdinand Lehnert a jednatelem nadučitel Ferdinand Bayer. Sbor tedy v Mošnově začal fungovat a hašení požáru dostalo řad. Až do konce druhé světové války toho o sboru hasičů v Mošnově mnoho nevíme. Ví se pouze, že v roce 1931 měl tehdejší sbor hasičů 100 až 120 členů, nejvíc z okolních vesnic.
Jakmile skončila válka a situace v obci se trochu uklidnila, sešlo se 15. srpna 1945 na schůzi v hostinci u Polášků několik občanů a činnost sboru obnovili. Mezi iniciátory byli Ferdinand Marek, první poválečný starosta sboru, Josef Štěpán místostarosta, Josef Fabiánek, velitel, Josef Brus, jednatel a zároveň první zbrojíř. Pokladník Rudolf Prostějovský a tři trubači Josef Klečka, Josef Kuchař a Alois Vantuch. Alois Vantuch byl zároveň samaritánem, měl na starosti zdravotnictví. Vojtěch Dybal se stal vzdělavatelem.
Zakladateli poválečného sboru byly lidé aktivní a odvážní a bez rozdílů funkcí.
V 50. letech - to už se sbor jmenoval Místní hasičská jednota - se mezi hasiči objevily první ženy. Devět jich bylo pod vedením Ludmily Ungrové v roce 1952 u vzniku druhého ženského družstva v okrese. Předsedou Jednoty byl v roce 1953 zvolen už ne hasič, ale požárník Petr Kahánek, hostinský, místopředsedou František Nenička mladší a jednatelem Miloslav Hyl.
V roce 1955 se ve sboru objevuje nová funkce vedoucího družstva žáků, pracoval v ní Jaroslav Čulák, elektrotechnik. V 50. letech měl sbor kolem 50 členů, 60. letech kolem 60 a 70. letech se počet hasičů zvýšil na 70, tehdy se vedle starých a ochotných hasičů začali prosazovat i mladí, Vysocký, Papák, Grufík a Pustějovský.
V revolučním roce 1989 měl sbor v Mošnově 60 členů z toho 7 žen. Rok na to se Jednota přejmenovala opět na Sbor dobrovolných hasičů v Mošnově. Bohumil Vysocký, velitel jednotky, byl zvolen starostou. Pracoval ve výboru s Františkem Neničkou, místostarostou, Jiřím Kotkem, jednatelem a Věroslavou Poláškovou, pokladníkem a chvíli s Vlastimilem Vybíralem, velitelem. Ten se odstěhoval a do funkce velitele nastoupil Boris Pagáč. V roce 1993 přešel Boris Pagáč do funkce zástupce velitele a velitelem se stal Ivan Korbelář.
Jedna z nejvýraznějších osobností František Nenička, v roce 1995 ve svých 76 letech požádal o uvolnění z výboru.
V roce 2013 má Sbor dobrovolných hasičů v Mošnově stabilní počet členů. Sbor vede Bohumil Vysocký, Boris Pagáč, místostarosta. Velitelem jednotky je Pavel Klečka jednatel Jakub Uher a pokladníkem Eva Korbelářová. Věroslava Polášková skončila ve funkci pokladníka na vlastní žádost v roce 2012.
V roce 2014 tehdejší starosta sboru Bohumil Vysocký po 25 letech ve funkci na vlastní žádost opouští nejvyšší funkci. V čele jej nahrazuje Boris Pagáč a Bohumil Vysocký přechází na pozici náměstka. V roce 2018 na vlastní žádost opouští výbor i funkci pokladníka Eva Korbelářová. V roce 2019 opouští výbor po 10 letech a zůstává pouze řádovým členem Libor Merta. Od tohoto roku výbor pracuje v ustáleném složení. Starosta – Boris Pagáč, náměstek starosty - Bohumil Vysocký, velitel jednotky - Pavel Klečka, pokladník - Irena Kolková, jednatel - Karel Charvát a dále členové výboru Věroslava Polášková, Aleš Machanec, Karel Dybal, Tomáš Kotek, Jaromír Kolek, Pavel Knebel, Martin Pagáč Jakub Uher, Ondřej Polášek.
V roce 1883, kdy vznikl hasičský sbor v Mošnově, neměli hasiči v obci nic. Novou hasičskou zbrojírnu si vystavěli v roce 1885. Starali se o ni jak jim to finance dovolovaly.
V roce 1912 ji svépomocí opravili. Další záznamy o zbrojnici nacházíme až po roce l945, kdy byla celá obec, včetně hasičárny značně poškozena. Navíc hasičská zbrojnice byla vykradená. Její vybitá okna se podařilo zasklít až v roce 1950. V roce 1951 se zbourala stará věž a v roce 1952 se postavila nová. Generální oprava budovy proběhla v roce 1956, rozebrala se stará vichřicí zničená střecha a betonovaly se stropy. V roce 1960 na požární zbrojnici přibyla nová siréna. V roce 1969 se vyměnila vrata. V jubilejním v roce 1973 prošla zbrojnice další generální opravou, vyměnila se okna, dveře, malovala se schůzovní místnost. Na novou elektroinstalaci sbor získal peníze v roce 1977.
V roce 1982 se propadla podlaha v klubovně a tak začala další velká rekonstrukce. Byly izolovány stěny i podlahy, vybetonovaná nová podlaha, stěny znovu omítnuty, zazděny dvoje dveře a vymalováno. Byla vyměněna eternitová střecha za střechu hliníkového plechu. O 10 let později v roce 1992 se opět opravovaly omítky, malovalo se a stříkala vrata.
Důležitým počinem byla na podzim r. 1998 plynofikace budovy.
Další výrazné zlepšení přišlo v r. 2006, kdy bylo vybudováno po dlouhých letech nové sociální zařízení.
V roce 2012 byla provedena největší rekonstrukce za posledních 30 let. Proběhla tzv. termosanace, tj. hubení škůdců v dřevěných krovech zbrojnice a ochranný postřik.
V roce 2014 se konečně povedla dokončit úprava vjezdu do hasičárny. Byl položen asfaltový povrch od vrat garáží až k silnici napojující centrum obce na hlavní tah Ostrava-Příbor. Asfaltový povrch zajišťuje bezpečnější výjezd ať k výjezdům jednotky, či hospodářským jízdám. Zároveň významně snížil prašnost v prostoru před hasičárnou a v garážích oproti původnímu štěrkovému povrchu. V roce 2017 na popud Vojtěcha Dybala (člena žákovského družstva), byl do průčelí hasičárny mezi vrata garáží vytvořen otvor, kde byla následně umístěna osvětlená prosklená vitrínka. Do vitrínky byl umístěn patron hasičů sv. Florián, který dnem i nocí střeží hasičskou zbrojnici. V témže roce, byly výměny staré rozpadající vstupní dveře, které nahradily nové masivní dubové.
V roce 2022 byla úspěšně dokončená projektová dokumentace, která je nezbytnou nutností, ke kompletní rekonstrukci hasičárny. Dokumentace zahrnuje kompletní přestavbu budovy dle moderních standardů a norem, avšak se zachováním vnějšího historického vzezření. Finanční náklady na rekonstrukci byly již zaneseny do investičních plánů obce. Nyní se očekává vypsání a získání dotačního titulu, neboť investice to bude nemalá.